2. Mělník
Mělník - sobota 15.02.2014
Sobota
nás opět vylákala na výlet. Metodou prstu zabodnutého do mapy přišel na řadu
Mělník. Proč ne? Vedou tam koleje a nikdo z dětí tam ještě nebyl.
Naše
první zastavení bylo v mělnickém parku na Podolí, kam míří každý den dospělí s dětmi, aby se
podívali na nutrie, kachny a další vodní ptáky. Je to hezké místo na dosah od
centra, vhodné ke klidným procházkám a odpočinku v přírodě. Jen jsme se
přiblížili, kachničky spěchaly z vody na břeh a zvědavé nutrie pluly blíž
a vylézaly rovněž zvědavě na břeh. Děti vyndaly z baťůžků své svačiny a
začaly všechny krmit. Dostalo se na každého. Ani se nám z parku nechtělo,
ale náš cíl byl jiný.
Vystoupali
jsme pomalu na mělnickou vyvýšeninu a ve středu města jsme jako první navštívili
turistické informační středisko.
Tam jsme podnikli prohlídku části
podzemí a středověké studny ze 14. století, která je
přístupná pouze 150 metrů dlouhou podzemní chodbou a
je hluboká 54 m, přičemž výška vodního sloupce je 7,2 m její
průměr 4,54 m jí činí nejširší známou studní v České republice.
Chodby se nachází v hloubce 8
až 10 metrů pod povrchem. Vchod do podzemí byl téměř z každého domu
v historickém centru.
Po prohlídce studny a podzemí jsme obdivovali
náměstí s typickými
podloubími a s kašnou. Řada domů nesla domovní znamení, dodnes jsou
patrné: Zlatá hvězda, Modrá hvězda, Modrý beránek nebo dům U Zlatého hroznu.
Uličkami jsme se dostali až
k Zámecké vyhlídce, která
přitahuje pozornost z mnoha důvodů. Zejména pohled na soutok dvou největších
českých řek Labe s Vltavou je vskutku jedinečnou a neopakovatelnou záležitostí.
Pohled na majestátní Říp s vrcholky Českého středohoří a výhled do dalekého
úrodného Polabí pak naplní člověka pocitem vznešenosti a možná i vlastenecké
hrdosti nad krásou české krajiny.
Z vyhlídky jsme zavítali do zámku. Prohlédli jsme si interiér zámku, chrám sv. Petra a Pavla a kostnici. Navštívili jsme i Regionální muzeum, kde děti nejvíce upoutala výstava starých modelů vláčků a u modelu železnice a jezdícími vláčky dlouhé minuty pozorovaly a komentovaly kolejiště z produkce firmy Merkur. Tak jako zaujaly mašinky kluky i děvčata, tak zaujala výstava kočárků dívky i chlapce. Ještě jsme si v muzeu odskočili hluboko do podzemí do vinného sklepa, zakoupili suvenýry a vydali se zpět na nádraží. Cestou jsme si koupili rohlíky a zastavili se za našimi známými – nutriemi a kačenkami v parku.
Při zpáteční cestě jsme všechno znovu komentovali a
těšili se domů, až všechno budeme vyprávět.