Víčka pro Lukáška

Naše třída od třetího ročníku sbírala víčka od plastových lahví. Nejvíce jich přinesla Lenka Randáčková, která celkem nasbírala téměř dva pytle. I ostatní děti přispěly aspoň malým sáčkem s víčky. Zjišťovala jsem, kam bychom mohli víčka poslat, abychom někomu pomohli. Všechna místa byla ale na Moravě, tedy moc daleko. Kromě toho nebylo nikde adresně dáno, komu by víčka pomohla.

Na konci školního roku 2013/2014 jsme se rozhodli, že pokud nebude možnost víčka někomu dát, uděláme si z nich obraz, nebo znak naší školy a víčka jsme sbírali dále.

Asi tak před měsícem jsem viděla v televizi pořad o Lukáškovi Drdlovi, který je po mozkové obrně a plastová víčka potřebuje. Řekla jsem to dětem ve třídě a společně jsme se rozhodli, že víčka pošleme právě jemu. Je to sice také na Moravě, ale pro nás je to určitý člověk, takže víme, komu pomáháme. Poslala jsem dotaz do TV Prima o kontakt na někoho, s kým bych se mohla spojit. Poslali mi mobilní číslo na paní učitelku Sísovou, která to v jejich škole organizuje. Zavolala jsem jí a domluvila se, že víčka pošleme poštou, když je to tak daleko a nemohou si pro ně přijet. Sbírali jsme víčka o to více. Hodně pomohl i Lukáš Novák, který svému jmenovci pomohl dvěma pytli víček.

Nakonec jsme víčka nasypali do pytlů, děti mi pomohly při vázání a připevňování adres. S pomocí dětí jsem víčka naložila do auta, odvezla na poštu a poslala je do Žďáru nad Sázavou, odkud Lukášek je. Celkem to bylo 30 kg víček. Napsali jsme mu dopis, nakreslili obrázky a poslali malý dárek. Snad mu tím aspoň trochu uděláme radost. Moje děti, tedy čtvrťáci, radost měly.